Co vás čeká u lékaře: péče a diagnostické metody u srdečního selhání

Pokud vám lékař diagnostikuje chronické srdeční selhání se sníženou ejekční frakcí (o ejekční frakci se dočtete v tomto článku), čekají vás některá další speciální vyšetření. Lékař se stává vaším partnerem ve zvládání srdečního selhání. Připravte se na pravidelné návštěvy kardiologa, případně internisty v místě vašeho bydliště. Váš lékař se postará o nezbytná vyšetření a bude řídit vaši léčbu. Pokud takového lékaře doposud nemáte, doporučí vám jej praktický lékař nebo vám poradí v nemocnici, ve které jste byl/a hospitalizován/a.

Poprvé u specialisty

Při první návštěvě se váš kardiolog či internista bude ptát na anamnézu. Ta zahrnuje nezbytné informace o zdravotním stavu – s jakými dalšími nemocemi se léčíte, jaké léky užíváte, jestli jste prodělali nějaké úrazy či operace a cokoliv dalšího, co mu pomůže poznat váš celkový zdravotní stav. Poté provede úvodní podrobné vyšetření, které se může skládat z následujících částí:

    • poslech srdce a plic
    • kontrola otoků nohou
    • kontrola krevního tlaku
    • kontrola hmotnosti
    • odběr krve za účelem vyšetření základních parametrů
    • EKG (elektrokardiogram)
    • vyšetření srdce ultrazvukem (echokardiografie)

 

Lékař rozhodne, které z těchto částí jsou ve vašem případě nezbytné. Všechna tato základní vyšetření pomáhají lékaři zjistit, jak moc je funkce vašeho srdce snížená, a pomohou mu určit nejvhodnější léčbu. Mohou také napovědět, co je příčinou vašeho srdečního selhání.

Nadstavbové diagnostické metody

V některých případech pouze základní vyšetření nestačí a jsou zapotřebí další speciální vyšetření. Setkat se můžete s těmito metodami:

      • Rentgenový snímek srdce a plic
        Poskytne základní informace o velikosti srdce a případném hromadění tekutiny na plicích.

      • Magnetická rezonance srdce 
        Pokud není echokardiografie dostatečně průkazná, nebo v případě podezření na některé specifické příčiny srdečního selhání, přistupují lékaři k magnetické rezonanci. Vyšetření se provádí v nemocnici. Obnáší zhruba 30–45minutový pobyt v „tunelu“, s občasným zadržením dechu. Pokud jste po implantaci trvalého kardiostimulátoru, kochleárního implantátu (nedoslýchavost), případně máte v sobě kovový materiál po operaci kloubu či po úrazu, nesmí být u vás toto vyšetření provedeno bez předchozího ověření vaším lékařem.

      • Scintigrafie myokardu 
        Toto vyšetření slouží k posouzení prokrvení srdečního svalu a určení, jak velká část je schopná pracovat normálně a jak velká část je již nevratně poškozená. Provádí se ambulantně a před vyšetřením je třeba vynechat některé léky a potraviny – např. kofein a čokoládu až dva dny předem. Po příchodu do ordinace vám bude podána látka, která „vysvítí“ oblast srdce, snímanou speciální kamerou. Vyšetření jako takové se provádí ambulantně, buď v klidu – opět v „tunelu“, nebo častěji v kombinaci se zátěžovým testem pomocí rotopedu nebo prostřednictvím podání léku na zrychlení srdce. Vezměte si s sebou svačinu a láhev vody, aby se po vyšetření podaná látka vyplavila z těla.

      • Jícnová echokardiografie
        Jedná se o invazivní vyšetření, které ale zdaleka není nutné u každého pacienta se srdečním selháním. Ústy je zaváděna sonda do jícnu, resp. až do žaludku, odkud může lékař přesněji posoudit funkci srdce. Protože je vyšetření poměrně nepříjemné, v jeho průběhu bývají podávány tišící léky. Provádí se nejčastěji v nemocnici.

      • Vyšetření věnčitých tepen (koronarografie)
        Zaměřuje se na tepny, které přivádějí krev a výživu k srdečnímu svalu. Jejich zúžení může být příčinou rozvoje srdečního selhání. Vyšetření probíhá v nemocnici, zpravidla ráno přijdete a odpoledne vás propustí. Může se stát, že budete požádáni, abyste přišli nalačno. Při samotném vyšetření vám na speciálním sále zavedou do cévy tenký katetr, kterým pak lékař zavádí ještě tenčí katetry až k srdci, což ale nijak neucítíte. Věnčité tepny jsou pak nastříknuty kontrastní látkou, aby je lékař mohl prohlédnout pomocí rentgenového přístroje. Protože kontrastní látka obsahuje jód, je třeba upozornit lékaře předem, pokud máte alergii na jód.

      • Počítačová tomografie (CT) srdce 
        Někdy se používá místo koronarografie. Probíhá v „tunelu“, kde musíte několik minut v klidu ležet. Před samotným vyšetřením vám opět podají kontrastní látku, která „vysvítí“ oblast srdce. Probíhá v nemocnici, kam dorazíte nalačno. S sebou si vezměte svačinu a láhev s vodou. Je dobré přijít s někým, kdo vás pak doprovodí domů.

Pravidelná péče

Po stanovení diagnózy budete docházet na pravidelné kontroly. Váš lékař se bude ptát, jak se cítíte, jak se zadýcháváte, jestli vás nebolí na prsou nebo zda nepociťujete bušení srdce, jestli vám otékají nohy, jestli se rychleji mění vaše hmotnost či obvod pasu apod. Pak vám změří krevní tlak a hmotnost, poslechne si vaše srdce a dýchání, zkontroluje dolní končetiny, vyšetří EKG, případně zopakuje echokardiografické vyšetření. Na kontrolou bývá vhodné přinést s sebou zaznamenané hodnoty krevního tlaku, srdečního tepu a hmotnosti, které si měříte doma. Využít můžete také Dotazník kontroly příznaků, který najdete zde.

Zdroje:
Ponikowski P et al. Eur Heart J 2016;18(8):891–975.
Špinar J et al. Cor et Vasa 2016;58:e530–e568.